Rasy

Zde ani není moc co popisovat. Lidé jsou v naší hře přesně takoví, jak je známe. Mají své dobré a špatné stránky, žádný není dokonalý, i když někdo má možná k té dokonalosti blíže, než jiný. Každý z nich má svůj vlastní osud, který se ovšem nějakým způsobem spojil s osudy ostatních právě zde na ostrově ostrově Dead Island.

Postavy v jakém věku se zde mohou objevovat?

Věk, v jakém se člověk může na ostrov dostat prakticky není omezen, ale doposud se nestalo, že by se na ostrov dostal někdo mladší 15 let. Stejně jako malé děti tu nenajdeme ani osoby, které by se na ostrov dostaly v nějakém vyšším věku (počítejme 50+). Ovšem nikde není řečeno, že by se jednoho dne nemohlo stát něco jiného. Nikdo neví, jestli někdo specificky určuje, kdo se sem dostane.

Jak se lidé "běžně" na ostrov dostávají?

Známých je již několik variant, jak se lidé na ostrov doposud dostávali. Otázka ovšem zní: Jsou to všechny možné varianty?

• Únos - případ většiny lidí, co se kdy na ostrov dostali; někdo vás unese, celou cestu jste vesměs mimo a pak se probudíte na pláži
  
• Ztroskotání - málo častý případ, ale i toto se již stalo; ztroskotáte a pravděpodobně moře vás donese až k tomuto ostrovu, kde svou cestu začínáte kupodivu na úplně stejném místě na pláži, jako ostatní
  
• Výletní loď - toto se stalo pouze jednou jednomu zbohatlíkovi; soukromá výletní loď vás dopraví k ostrovu (součástí dobrodružství je, že nevíte detaily o lokaci), vyloží vás a následně bez jakýchkoli informací odplouvá a vás tu zanechá
  

Informace o nich má doposud pouze Nathaniel Blackwood
Nejedná se úplně o takové duchy, o kterých můžeme někdy slýchávat. Tito duchové jsou možná ještě z části lidmi, pravděpodobně ani nezemřeli, jen nemají svou typickou lidskou formu a nedokáží se do ní pomocí vlastní vůle vrátit. Z lidí ze Starého tábora udělala duchy jedna z čarodějnic a noví sami od sebe jen tak nevzniknou. Duch si uchoval podobu jakou měl, když býval běžným člověkem. Jediná na první pohled viditelná změna je, že jejich nynější podoba je průsvitná a nehmotná. Dokáží procházet věcmi. Mohou se také vznášet a snadněji a s lehkostí pohybovat. Cítí v sobě ovšem zvláštní chlad a prázdnotu. Jakákoli manipulace s fyzickými objekty je pro ně namáhavá, ale schopni jí jsou. Povahově jsou z větší části stále stejní jako když byli lidmi. Někteří z nich se ale postupem času stali chladnějšími, mrzutějšími a uzavřenějšími. Stále dokáží mluvit.
Největší nevýhodou bytí duchem je pro původního člověka bezpochyby fakt, že s půlnocí se jeho osobnost najednou vytrácí a mění se. Oni sami o této změně nemají ani ponětí (od půlnoci do východu slunce mají prostě okno). Chovají se jako smyslů zbaveni a pokud uvidí člověka, začnou jej lovit. Přímý fyzický kontakt se smyslů zbaveným duchem je pro člověka vysilující a postupně i smrtící. Dá se jim jen velmi těžko uniknout, protože pohyb je pro ně velmi snadný. V tomto stavu nedokáží rozeznat ani přítele. Chtějí zabít každou živou bytost včetně zvířat, která se dostane do jejich tábora. Ze Starého tábora pronásledují člověka jen po určitou dobu, pak to vzdají a vrací se zpět.
Nejlepší obrana proti nim doposud nebyla objevena ale je jí z části oheň - který duchové ovšem ve větším počtu dokáží postupně celkem rychle hasit, prudký proud vody a větru - velmi omezuje jejich pohyb a poté náhlé ochlazování vzduchu v těsné blízkosti jejich těl - to je může ve výsledku nadobro zmrazit a zabít (v podstatě zemřou na zástavu srdce).

Zatím nehratelná rasa | Informace o nich má doposud pouze Nathaniel Blackwood a duchové
Kdo ví, co jsou vlastně tyto mrchy zač. Čarodějnice je ve skutečnosti jen oslovení, které jim přiřknuli první lidští obyvatelé ostrova, kteří se s nimi setkali. Jsou to bytosti, které by se daly popsat jako znetvoření lidé pravděpodobně ženského, anebo alespoň převážně ženského pohlaví. Běžně mají vrásčitou, hrbatou, nebo zjizvenou kůži, špičaté tmavé nehty a špinavé křivé zuby. Mohou se u nich objevovat různé deformace, jako například chybějící nos, křivé prsty, či končetiny. Některé z nich mají dokonce i rohy. Dokáží mluvit, ale dělají to jen zřídkakdy. Vesměs se spíše projevují hlasitými chrčivými zvuky, kterými i z velké dálky dokáží za nocí děsit obyvatele tábora, anebo skřípáním zubů, když jsou naštvané.
Co se týče dalších vlastností, tak bylo zjištěno, že se dokáží dlouho neúnavně pohybovat, ačkoli nejsou rychlejší než průměrný člověk. Mají ovšem větší sílu a velmi dobrý postřeh. Povahově jsou oproti lidem velmi násilné. Vypadá to, že lov lidí je pro ně zábavou a mají pro zabíjení lidí určitá pravidla. Z potřeby, či pro zábavu, to se také neví, pijí krev svých lidských obětí a pojídají lidské maso. Člověka nejí celého. Ukousnou si z něj pouze nějakou část, případně mu vyrvou srdce a to pozřou, anebo to stejné provedou s očima nebo s jazykem. Pokud někoho dostanou, tak jej s největší pravděpodobností nikdy nenechají jít. Jejich chování vůči sobě navzájem nebylo zatím zjištěno a ani není jasné, jestli se nějakým způsobem sdružují. Jsou netrpělivé. Mohou mít také nějaké nadpřirozené schopnosti, ačkoli existuje pouze jediný případ čarodějnice, u které byly viděny. V záblesku světla dokázala nechat větší množství lidí přeměnit na rasu, která je nyní nazývána duchové. Jsou aktivní od západu do východu slunce, ale z nějakého důvodu se běžně nepřibližují k lidským táborům a ke Starému táboru.